Jontes blog

Pokud ještě existují nějací čtenáři mého blogu, rád bych jim poděkoval, že vydrželi čekat oněch 5 měsíců, které uplynuly od mého posledního článku. Pokud žádní takoví už nejsou, tak se ani nedivím. Přeci jen skoro půl roku je dlouhá doba a i na tak významnou internetovou osobnost jako já se holt zapomene :). V tomto článku bych rád stručně napsal, co se za ten čas událo a poté co je v plánu do budoucna.

Pokračovat ve čtení »

Jelikož jsem vás již drahnou chvíli neoblažil svým rukopisem, tak vám zde aspoň ukáži svou recenzi do angličtiny. Je o skvělém filmu Gran Torino a pokud k němu máte co říct, pište do komentářů.

In this review I'd like to present you the latest Clint Eastwood's film named after a car Ford Torino from seventies. The film is set in a small town Highland Park (Michigan, USA) where lives an old Korea War veteran Walt Kowalski with his dog Daisy. The area is dominated by Asian immigrants and gangs. Walt is an acrimonious widower, who hates them and spends days drinking beer and maintaining his big house. He finds his family stupid and they don't like him either. One day he catches someone who is trying to steal his precious car and finds out that it's his young neigbour. Thao did this because he wanted to be a member of a gang, but than he must work for Walt to expiate his action and becomes more self-confident. The gang doesn't like it, so they start to attack Thao, which Walt can't stand and prepares a revenge. Unfortunatelly, he dies, killed by the gang members.

I really liked this film, mainly due to the original plot and great camera work. The process, in which an old man makes his life happy once more, while he teaches the teenager how to be a real man, was absolutelly overwhelming. There are many jokes, but also serious dialogs about life, death and guilt. It's certainly no philosophical masterpiece, there's no hidden message or point. But that makes the film appealing to many people and I'm one of them. The final scene is amazing and makes it clear, that even if you have done lots of bad things in your life, you can do a good turn and die in peace. If you're still wondering if you should see this film, you can stop just now. The answer is yes.

Toť otázka, odpověděl by klasik. A že já jsem taky trochu klasik, tak mu přizvučím: „Toť otázka“. Již příští rok totiž maturuji (nově – cha chá!) a že bych věděl, co přesně potom budu dělat, se říct nedá. Asi by to chtělo nějakou vysokou, protože vyšlý gymnazista je stejně na trhu práce k nepoužití. Ale jakou? Toť, již zmiňovaná, otázka.

Pokračovat ve čtení »

Vánoce už jsou před dveřmi a tak jsem se včera konečně pustil do vytvářemí mé seminární práce (och jak vznešené to jméno pro pár stran rozumů) do chemie. Jako téma jsem si po dlouhém rozmýšlení vybral obor petrochemie, tedy zpracování ropy a zemního plynu. Je tu podle mě daleko lepší než věc typu vodíkové vazby nebo s prvky.

Je to zpracováno jako dokument pdf, který si můžete stáhnout tady .

Z důvodů ochrany mého duševního vlastnictví je v tom souboru zakázáno kopírovat text a upravovat ho. Tisknout jej ale můžete bez omezení a pokud byste ho chtěli mermomoci nějak použít (upravit, zkopírovat), tak mi klidně napište a pošlu vám  nezamčenou verzi (nastavil jsem sice heslo při exportu v OpenOffice, ale nevím, jak ho zadat třeba ve Foxit readeru).

Také mi to klidně zhodnoťte, kritiky se nebojím. Uznávám, že to není kdoví jaký věděcký počin, ale zase je to lepší než desítky stran, které nikdo stejně nebude číst.

UPDATE: Dostal jsem za to 98 bodů ze sta možných. Slušné, ne?

V úterý naši školu navštívil nějakej týpek a nějaká týpena odkudsi (asi studenti UK soc. něčeho) a naše skupina se mohla podívat na prezentaci o možnosti studování v naší sousední zemi Německu. A byl jsem tak hodný, že jsem si o tom něco málo napsal, takže i vy se to můžete dozvědět. No nejsem já až příliš laskavý? Řekněte, že ne, a  su čínkej bůh srandy :).

Pokračovat ve čtení »

Málokdo vám dá své srdce na otevřené dlani, ale já s tím nemám problém. Tedy pokud jde o moje zápisky do biologie v kapitole krev (vtípek!). Náhodou jsem je totiž oskenoval spolužákovi, protože si nějakým nedopatřením nepsal  4 týdny sešit. Samozřejmě jsem tyto megaobří obrázky neposílal jako přílohu emailem, protože se to zaprvé nemá a zadruhé je to naprosto nespolehlivé a pomalé. Pro přenos souborů větších než 2 nebo 3 MB používám skvělý web www.edisk.cz a archiv RAR s těmi skeny tedy naleznete pod tímto odkazem. Tak pokud se chcete dozvědět něco o krvi nebo jste jen zvědaví, jak vypadá můj sešit, tak svou touhu můžete ukojit. Ale tato nabídka je časově omezená, za 29 dní se soubor vymaže! Tak se rozmyslete co nejdříve :).

Aby těch literárních článků nebylo tento týden málo, tak se můžete těšit ještě na něco, tentokrát v angličtině. Autor jsem Já a bylo to jako úkol do školy, tak to berte s rezervou. Ale myslím, že jsem si s tím docela vyhrál (aspoň hodinu jsem u toho strávil určitě), takže zas tak špatné to snad není. Samozřejmě uvítám vaše názory v komentářích, hlavně od profesionálních spisovatelů :). Mou povídku najdete níže.

Pokračovat ve čtení »

První školní aktovka mi vydržela 6 (slovy šest) let, poté jsem na gymnáziu strávil stejnou dobu s další. Ta se ale celý tento školní rok pomalu rozpadala, takže jsem uvažoval nad tím, že si koupím novou. Ale potom jsem zjistil, že by bylo lepší si jí přát na své 18té narozeniny, ať se rodičům prohne kapsa :). Ovšem hledání na internetu nepřineslo moc dobrý výsledek a proto jsem byl neskonale šťastný, když jsem během naší dovolené v Kuklíku objevil v obchodě batoh prestižní značky Loap jménem Breeze za skvělou cenu 720 Kč.

Byla to láska na první pohled. I na ohmat. Má vše, co jsem od školního batohu chtěl (2 kapsy, malá kapsa na klíče, kapsa na láhev, dobrý zádový systém a materiál) a nejvíce se mi líbila modrá varianta, kterou teď tedy mám doma. Samozřejmě, že jsem jej už vyzkoušel i s nákladem uvnitř a rozhodně mě nezklamal. Jistě, jsou i lepší, ale za tu cenu podle mě nemá konkurenci.

Takže pokud chcete nový batoh do školy či do města, mohu vám tento vřele doporučit. Jen se musíte smířit s pro někoho malým objemem 20 litrů a nepřítomností polstrované kapsy na notebook. Kdo by si ale pořizoval notebook, že ? :).

Jelikož měla naše třída tento rok ještě nárok na 2 dny volno, tak jsem se dohodli (no spíše to tak nějak samo vyplynulo), že pojedeme na výlet do střediska Prudká u Tišnova. Na vlak v 8:57 dorazili úspěšně všichni, takže již za hodinu a něco jsme se ocitli uprostřed krásné přírody, nedaleko řeky Svratky. Po nedlouhém přechodu do areálu (zastávka je hned vedle něj), jsme se museli dohodnout, jak dnešní (dopo)odpoledne strávit. Byl vznesen návrh na rozdělení se na 2 skupiny, přičemž jedna zůstane zde a bude vykonávat různé sportovní činnosti a ta druhá půjde naopak někam na vycházku, aby pak mohla machrovat před ostatními :). Lidé se rozdělili v poměru 19:8 a já byl mezi těmi osmi dobrodruhy.

Pokračovat ve čtení »

Jak jste se už mohli dozvědět, proběhl minulý měsíc mnou vymyšlený sociologický výzkum na téma počítačové hry a veřejnost. Celkem odpovědělo 164 lidí, kterým chci tímto poděkovat. A jelikož všechny nás asi zajímá, jak to dopadlo, tak zde jsou výsledky a závěr (ten vytvořil spolužák Jiří Daněk, ne já) :

Výsledky sociologického výzkumu o počítačových hrách

Závěr k tomuto výzkumu

Tak si to, pokud chcete, přečtěte a do komentářů klidně uveďte cokoliv dalšího, co chcete k tomuto tématu říct.