Jontes blog

Pokud ještě existují nějací čtenáři mého blogu, rád bych jim poděkoval, že vydrželi čekat oněch 5 měsíců, které uplynuly od mého posledního článku. Pokud žádní takoví už nejsou, tak se ani nedivím. Přeci jen skoro půl roku je dlouhá doba a i na tak významnou internetovou osobnost jako já se holt zapomene :). V tomto článku bych rád stručně napsal, co se za ten čas událo a poté co je v plánu do budoucna.

Škola

Asi nejdůležitější je, že se mohu pyšnit „středoškolským vzděláním s maturitou“, což jak asi tušíte znamená, že jsem úspěšně odmaturoval (pro zvídavé z č, a, n, ivt – za 5). A jelikož jsem s tím tak trochu počítal, dal jsem si prozíravě přihlášku (no spíš přihláškY) na vysokou školu (tedy školY) a světe div se, dostal jsem se všude.

A k té maturitě – fraška to byla tak napůl, člověk se na to prostě musel naučit (hlavně češtinu), ale pak to šlo většinou v pohodě. Kupodivu jsem ani neměl moc nervy, ty mě chytly v sobotu odpoledne (šel jsem v pondělí dopoledne) a pak naštěstí zase pustily. Asi se to dá zvládnout i bez přílišného učení, ale já jsem raději vsadil na jistotu a to stejné doporučuji i budoucím maturantům. Jak se říká – těžko na cvičišti, lehko na bojišti. Apropo – co že jsem dělal od maturity do teď? Nepřeháním, když řeknu, že NIC. Zažil jsem jednoduše tu největší flákárnu a pohodičku ve svém životě. I jenom proto stojí zato odmaturovat :).

Zvídavým prozradím, že se jedná o školy v Brně (jak jinak, když je to moje bydliště a známé studentské město) a mezi mnou vyvolené obory patří například Mezinárodní rozvojová studia, Ekonomická informatika, Informační studia a knihovnictví, Agrobyznys, Environmentální studia a hospodářská politika a taky ISK v Praze. Chápu, že můj výběr vám může připadat poněkud zvláštní – on je totiž vskutku dokonce podivný.

Je to tím, že bohužel (nebo bohudík?) nepatřím mezi ty lidi, kteří měli volbu své budoucí vysoké škole víceméně jednoduchou – rozhodli se podle toho, co je nejvíc za ty čtyři (osm) roky studia nejvíce bavilo a/nebo co jim nejvíc šlo. Případně měli jasný vzor v rodině nebo životní poslání, pro které jsou schopni obětovat vše. Tímto chci říct, že výběr mé vysoké školy byl velmi složitý a zdlouhavý proces, na jehož konci vylezlo to, co vylezlo. Úplně nadšený nejsem žádnou z možností, byť se asi nakonec přikloním k té EI či MRS (Agrozbyznys a Environ. jsou každopádně už vyřazeny a do Prahy se mi nechce – navíc ještě nevím, zda jsem se tam dostal).

Výzva: Jestliže víte o nějakém oboru, který je kombinací humanitních a technických věd, tj. (mimo jiné) že tam jsou základy ekonomie, řízení podniku, marketingu a práva, trocha informatiky, sociologie a psychologie, hodně jazyků na výběr a taky třeba fotografování a žurnalistika, tak jej sem určitě napište. Obávám se ale, že nic podobného neexistuje, takže mi prosím alespoň dejte  nějaký tip (co studujete vy, přátelé, jakýkoliv další návrh), příští rok jsou taky přijímačky :).

A to další

Dále bych se chtěl rozhovořit o svých plánech na tyto prázdniny a ještě dál. Tento měsíc (tj. do konce července), chci konečně dokončit a spustit svůj skvělý, úžasný a geniální webový projekt, který byl před maturitou odsunut na vedlejší (ehm, spíše slepou) kolej. Doufám, že se mi to povede a v srpnu si budu moct užívat plody své dřiny (tj. peníze). Držte mi palce!

V srpnu bych chtěl trochu cestovat, čímž myslím vypravit se třeba do Španělska a trhat tam ovoce (snad ta recese do mého příjezdu skončí) a dokončit nějaké malé úkoly, na které jsem během posledních měsíců a let fakt neměl sílu. Mezi ně počítám například věci typu promazat záložky na Delicious, přeorganizovat pokoj a (znovu)začít běhat.

A v září asi nastoupím na nějakou tu vejšku (nezapomeňte na mou prosbu!), což mě (alespoň pro začátek) asi taky docela dost zaměstná.

Závěr

Jak vidíte, mám toho před sebou hodně a ti bystřejší asi už tuší. Ano, moji milí přátelé, toto je na dalších několik měsíců asi poslední článek, který si tu budete moci přečíst. Je mi to líto, ale jinak to prostě nejde :). Netruchlete, nesmutněte – radujte se! Už jen čtvrt roku a zase se tu shledáme. Na tomto malém, ale přesto milém a přívětivém, avšak hlavně nesmírně užitečném, i když občas trochu hloupém až nebezpečném, místě zvaném internet. Odi et amo!