Jontes blog

Vím, už dlouho jste se nemohli pokochat pohledem na mou skvělou češtinu, ale to víte, nemám čas. Přišla škola, německý jazyk a hlavně PHP spolu. Ale nebojte, o čtení o knížkách nepřijdete – teď tu budou hned dvě. Jsem to ale velkorysý :).

Cesta (Cormac McCarthy)

Svět po jaderné válce je sen mnoha lidí, tedy aspoň co se literatury, filmů nebo úvah týče. Pokud si neumíte představit, jak by to na Zemi vypadalo, kdyby to Obamovi s jeho plánem náhodou (ale když za to dostal Nobelovku, tak by to měl zvládnout) nevyjde. Kniha vypráví příběh dvou lidí, otce a syna, kteří přežili onu katastrofu. Dalších přeživších je kromě nich asi velmi málo a ti, co zbyli, jsou většinou tzv. zlí (tj. že například jedí lidské maso).

Čtenář sleduje dvojici během jejich putování, které se ovšem zdá býti předem ztracené. Žijí z toho, co občas najdou v poničených domech, všude je popílek, Slunce nesvítí a je jim neustále zima a mají hlad. Všechen svůj majetek si táhnou s sebou v nákupním košíku. Konec prozrazovat nebudu, ale happyend to moc není.

Docela chápu, proč autor dostal v roce 2007 za tuto knihu Pulitzerovu cenu. Tíživá a depresivní atmosféra zničeného světa na vás dolehne hned na první stránce a postupně se nic nelepší, spíše naopak. V celé knize nenajdete ani jednu přímou řeč, řídké rozhovory postav hladce zapadají do okolního textu. Vztah otce a syna je tam velmi důležitý a kontrast dobrosrdečného chlapce a starého muže, který chce pro kluka jen to nejlepší je opravdu očividný. Všechno je popsáno dost podrobně, takže uvěříte, že by to takhle jednou mohlo být.

Čekal jsem nějaký více pozitivní konec, ale ten, jak si všímám, obvykle výjimečná díla nemají. Aspoň mám co změnit :). Určitě si tuto knížku přečtěte, ať už jste fanda Falloutu nebo ne, je to silný zážitek.

Vyhoďme ho z kola ven (Ken Kesey)

Film Přelet nad kukaččím hnízdem zná asi každý, ale méně lidí ví, že předlohou toho klenotu světové kinematografie byla právě tato kniha, která se nevím proč jmenuje takto. Vysvětlíte mi to někdo?

Děj tu nebudu moc popisovat, odehráv se to prostě v blázinci v USA, kam jednoho dne přijde filuta jménem McMurphy a pěkně tam začne čeřit vodu. Překážkou je ale Velká sestra a tak týpek nakonec skončí…to vám neřeknu :).

Tuhle knihu objevili v 60. letech američtí vysokoškoláci a musím uznat, že má něco do sebe. Hlavní tam jsou samozřejmě postavy a vůbec myšlení těch lidí, z nichž někteří dobrovolně tráví život v tomto nepříjemném prostředí. Soupeření Big sister a chlápka je taky velmi napínavé a vůbec všechny charaktery mají svůj příběh a kouzlo. Moc jsem teda nepochopil, jestli tam jsou doopravdy ty tovární haly a někteří pacienti jsou kyborgové, ale možná až budu starší tak v tom pochopím nějaký velký metafór. Jo a konec je jaksepatří drsný, ale naštěstí z půlky happyend.

Alles in allem chci říct, že ich die knihy empfehlen můžu, weil sie fakt dobré sind. To víte, heute byla Text produktion.  Přejte mi co nejvíce bodů. Und Donaudampfschif­fahrtsgesellschaf­tskapitän je super :).