
Nejdříve jsem si prošel ono budovu a potom se šel ubytovat do místního hostelu (ne, vražední šílenci mě neunesli, nebojte) ve škole, kde za 95 kč/noc nabízí slušné ubytování (když si vyberet slušnou třídu). Jídla je všude dost (stany před hotelem, mcdonald's a penny market kousek dál) a různého programu taky. Ale nás všechny přece zajímají filmy, ne?
Co mě naprosto ohromilo bylo to, že byly vyprodané téměř všechny vstupenky. Dokonce i na příští den. Můj pracně sestavený harmonogram vzal brzy za své, ale jelikož jsem se chtěl podívat na ony filmy, musel jsem dost improvizovat. A až na dvě výjimky (Anděl u moře a Antikrist) se mi to povedlo. A jak? Totiž když máte Festival pass (=máte), tak vás před začátkem pustí na promítání i bez vstupenky. Tedy když je v sále ještě místo a vystojíte si někdy delší, někdy kratší frontu.
Jinak atmosféra tam je opravdu skvělá, všude spousta lidí, internety zdarma, festivalové noviny, opilí týpci, filmové hvězdy a tiskové konference (jedné jsem se zúčastnil a paní překladatelka z korejštiny si to pěkně dávala). Novináři byli samozřejmě všude, stejně jako lidi (ale to jsem už říkal).
Noční život byl také docela pestrý, já navštívil klub „ten ve staré budově, nemůžu si vzpomenout na jméno“ a poměrně trapnou diskotéku se starými hity. Je tam ale i sposta barů a hospod a Mochito tam dělají i ve čtyři v noci!
Celkově můžu návštěvu KVIFFu doporučit, protože se tam prostě dobře pobavíte. Ale pospěšte si, než to tam všechno koupí Rusáci :).
Zážitek na třetí…
Kulturní zážitek, jedinečná atmosféra a prvotní setkání s kamarádkou blogerkou jsou důvody, které mě lákaly do dějiště 44. ročníku mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary. V neděli jsem se proto náhle vydal na nádraží,…