Možná vás již unavují poměrně časté články o knihách, které
jsem přečetl, ale realita je taková, že s tím nic nenaděláte. Ono napsat
takový článek zabere dost času a tak si pečlivě vybírám o čem bude.
A knížky jsou vždycky sázka na jistotu.
Teď jich tu bude rovnou pět, číslem 5. Jedná se o povinnou četbu do
češtiny, nad kterou mnozí jistě mávli a mávnou rukou, ale já jsem si
chtěl tyto publikace, prý skvosty světové a české literatury, přečíst.
A věru, neudělal jsem špatně, na to vemte jed!

Strakonický dudák (Josef Kajetál Tyl)
Toto „čítanie študujúcej mládeže“ mi přišlo docela dobré, až na
ty občasné divné výrazy,
arci.
Pokud to nevíte, tak se jedná a divadelní hru prý zachycující povahu
Čechů. Nějaké extra myšlenkové mi to sice nepřipadá, ale příběh je
poměrně zajímavý a některé hlášky taky stojí za to. I aby do toho
tisíc kulí!
Zabiják (Émile Zola)
Tohle je starý dobrý francouzský naturalismus. Tlustá kniha vypráví osud
pařížské obyvatelky Gervaisy a zobrazuje nám život dělníků a jejich
rodin v celé jeho „kráse“. Je to opravdu zajímavé a jak jinak,
naturalistické. Občas je tu nějaký vtípek a ty různé rozhovory mají
něco do sebe. Ale hlavní je vývoj postav, který pro dvě ústřední
skončí velmi nepěkně. Doporučuji!
Smrt krásných srnců (Ota Pavel)
Osmička na sebe navazujících povídek z první poloviny 20. století je
krátkou, ale dobrou četbou. Vypráví osudy rodiny Popperů, které šéf byl
nejlepším prodejcem Electrolux na světě. A je tu taky válka, že jo.
Napsáno to je velmi čtivě a zajímavě, s množstvím humoru a
překvapivých obratů. Když byste měli přečíst jedinou knihu z těchto
pěti, tak berte tuhle.
Hamlet (William Shakespeare)
O této legendární hře známého anglického básníka slyšel asi každý,
ale málokdo ji četl. Já jsem měl to potěšení kochat se zároveň
i originální anglickou verzí, ale věřte, že z toho nepochobíte ani
zbla. Hra se odehrává na hradu Elsinor, ústřední postavy jsou dánský
princ Hamlet a další. Vše skončí dost tragicky.Toto dílo je často
označováno za mystické, plné otázek a ne vždy odpovědí, filozofickou
hříčku. Kromě toho je to ale strhující příběh sršící vtipem a
neotřelostí, navíc s grandiózním závěrem. Obraty v ději jsou mnohdy
tak říkajíc o 180° a i ty vzletné monology si jistě užijete. Běžte do
toho a nebudete litovat!
Proměny (Publius Ovidisus Naso)
Velký fanoušek Řecka sice nejsem, ale chtěl jsem dát tomuhle starověkému
mudrci šanci. Jedná se o tučný soubor 250 antických mýtů, známých
i méně známých. Začíná to stvořením světa a končí nevím čím.
Zatím jsem přečetl jen první dvě knihy, zas taková nuda to není.
Některé formulace jsou opravdu krásné a i příběhy jednotlivých bájí
mají něco do sebe. Ale nevím, zda to budu číst všechno, spíš ne. Pak
vám twittnu :).

Loading ...
A teď klidně napište knihy, které vás při povinné četbě zaujaly a
neměl bych je minout. Třeba vaši radu využiji já i ostatní.