Už vám někdy vrtalo hlavou, proč byla vlastně ta slavná
Válka ve Vietnamu?
Nebudu čekat na vaši odpověď, takže odpovím za sebe: Vrtalo. A nedávno
mi v knihkupectví Dobrovský zkřížil cestu titul
Dějiny
vietnamské války a já si tuto publikaci zakoupil, abych zřel pravdu.
A skoro jsem ji prozřel.

Nebudu teď nějak sáhodlouze popisovat ono knihu. Stačí vědět, že je
od univerzitního týpka z Německa najdete tam vše důležité z let
1955 až 1975, prokládané spoustou úvah a odkazů. Rozhodně to není
žádná beletrie, ale dá se to.
A teď to hlavní: Proč se USA míchaly do bojů v daleké Indočíně,
utratily za to miliardy dolarů, obětovaly 58 000 svých občanů a rozdělily
společnost a podnítily nepokoje jako nikdy předtím. Toť dobrá otázka a
i docela jednoduchá odpověď. Možná :).
Výchozí situace
Historie Vietnamu je taková, že to byla dlouho francouzská kolonie. Ale to
místním obyvatelů příliš nevonělo, takže se začátkem 20. století
začali bouřit. Hlavním šéfem tohoto odboje byl známý Ho Či Min, kterému
se vedlo velmi dobře a roku 1954 se mu podařilo vytlačit Francouze pryč,
ovšem za cenu rozdělení Vietnamu na dvě části – jižní a severní.
Severní část kontrolovali komunisté, podporování Čínou a Sovětským
Svazem. Jižní část měla pod správou vláda v Saigonu, podporovaná USA.
Důvod
USA toto sledovaly velice znepokojeně, protože se velmi obávaly vlivu
komunismu a navíc si bláhově myslely, že je v sázce jejich dobrá pověst.
Chtěly taky provést „nation building“, tedy udělat z jižního Vietnamu
západní, demokratickou zemi. Američané tudíž tiše pomáhali Francouzům a
poté přenesli svou pozornost na jižní Vietnam, kam začali pomalu vysílat
vojenské poradce.
Generálové si ale žádali pořádnou akci, která se ale nemohla odehrát bez
záminky a tou byl útok na americký torpédoborec Maddox 2. srpna 1964
(který ale byl příliš blízko u severovietnamských břehů), což
vyústilo v bombardování. Poté byla vydána rezoluce o Tonkinském zálivu,
která znamenala faktický začátek války.
Průběh
Celá válka poté měla několik fází, ale důležité je, že Američané
vysíláli pořád více vojáků a techniky a shazovali stovky tisíc tun
výbušnin z důvodu , a teď se podržte, který vlastně ani nevěděli.
Severovietnamci se ukázali jako zdatní bojovníci, využívající domácí
podmínky a i přes velké ztráty a škody na životech se prostě nechtěli
vzdát. Američané pořád stříleli ve snaze o vytvoření státu, který
neměl šanci na přežití. A přitom pustošili tuto jistě krásnou zemi.
Věřejnost i vojáky to postupně přestávalo bavit až se Američané
úplně stáhli a nechali obrovskou, ale nezkušenou jihovietnamskou armádu
svému osudu. Za chvíli se stát samozřejmě spojil, jak jinak.
Závěr
Abych to konečně uzavřel, tak důvod války byl ten, že Američané
nechtěli, aby byl ve Vietnamu komunismus a severní Vietnam se samozřejmě
nehodlal vzdát, když před chvíli získal samostatnost. To, že se na to
Amíci měli vysrat, je jasné a ty sta tisíce životů už nikdo nevrátí.
Ale aspoň se tím naše velká mocnost poučila a takový debakl se už
neopakoval.
Kromě toho vzniklo na toto téma mnoho dobrých filmů, z nich můj
nejmilejší – Rambo.