Jontes blog

Jak jistě možné víte, tak jsem přestal hrát sport jménem kolová a i přesto, že bych mohl být celý týden doma, tak jsem se (ne)dávno rozhodl, že bych mohl chodit do něčeho jiného. Hluboce jsem se zamyslel a ihned vyloučil sporty typu fotbal/tenis/flor­bal/atd., protože mi zaprvé příliš nejdou a za druhé už je na to pozdě.

Po všemožných úvahách jsem zjistil, že můžu chodit akorát tak do něčeho bojového, badmintonu, lézt na stěně či hrát jen tak richochet. Tak jsem všechno prolezl a nakonec jsem zakotvil u sdružení Hunggar v Brně. Tam se cvičí styl „pěst rodiny Hung“ pocházející z jižního Šaolinu, ale to není příliš důležité.

Dneska jsem absolboval druhý trénink a zaplatil si na měsíc říjen, takže kdybych se ještě rozhodl, že tam chodit nebudu, není to zas taková částka. Ale myslím, že to se nestane. A jak to funguje? Kupodivu docela zábavně, i když na první pohled to tak nevypadá. Nejdříve se rozcvičíme a pak se trénují nějaké ty údery a tak. Základní postavení je nízké široce rozkročmo (možná někdy postnu fotku, ale možná radši ne, byl by to na mě vtipný pohled) a z toho se pak vedou údery a hýbe se do stran. Během toho hodinového tréninku si párkrát uděláme kliky a sedylehy, což se dá přežít. Pak se ještě protáhneme a alou domů. A poznámka na závěr: z toho nízkého postoje neskutečně bolí přední strana stehen, snad si někdy zvyknu. Jinak cvičení vedou tři trenéři a chodí nás tam asi 20.

Pokud se chcete dozvědět o tomto sportu víc, tak navštivte ty stránky. No každopádně tímto článkem nechci říct, že se vydávám na dráhu osamnělého mnicha z kláštera od rána do večera cvičícího kdo ví co a běhajícího po stropě. Prostě to jen zkouším a bůh ví, jak mne nakonec rodina Lam zaujme.

P.S.: V Brně jsou ještě dvě školy tohoto stylu – www.hungkungfu.cz a www.hungkar-morava.net, ty mi ale nevyhovovaly z časových důvodů.