Jontes blog

• Domů
• Archívy a tagy
• Statistika
• Zdroje
• O mně
• Mé projekty
• Odkazy
• Kontakt

Masová výroba karet (doslova) - to je ModusLink 2

Pokud jste četli můj předchozí článek, tak jistě víte, že jsem byl včera poprvé na brigádě. A nebudu chodit okolo horké kaše: Nevím, zda to ještě těch 8 dní přežiji! Nečekal jsem od toho žádnou zábavu, ale po směně jsem odcházel domů dost rozladěný. Ale nepředbíhejme, hezky od začátku.

Po asi 5 min. hledaní, kde ta „nová hala Modus Link 2“ jsem ji konečně našel. Nebýt naprosto debilního popisu agentury nabrigadu, tak jsem tam byl hned. Přesto jsem se poté zapsal do „wokrsheetu“, dvě slečny mě ukázaly, kde jsou šatny poté jsem se dostal do světa krabic, vozíků a pásů. Překvapilo mne velké množství lidí, které vycházelo ven i zároveň vcházelo dovnitř. To jsem opravdu nečekal, desítky lidí, snad přes sto. Po chvíli čekání nás konečně odvedli na pracoviště a začali jsem balit paměťové compactflash karty jména SanDisk Extreme III 4GB.

Výroba se skládalo z mnoho procesů: umísťování manuálů (ty byly mimochodem vyrobeny v prosinci 2007), strkání karet do plastových obalů, pak do krabiček a nakonec lepení a šup je do krabic. Já jsem strávil nejvíc času u manuálů a lepení, což mi ani nevadilo. Co se týče přestávek, tak se to má takto: Po dvou hodinách 10 min., po čtyřech 30 min. a pak zase po 10. To poslední už ovšem neproběhla, protože jsme museli splnit „plán“ a „napnout sílu“. Mimochodem, za 1 směnu se tu vyrobí nejméně 80 000 tisíc těch karet, což znamená, že průměrně 3 každou vteřinu.

Lidé tu pracovali vesměs studentského typu, tedy až na několik zasloužilých žen, s kterými jsem bohužel strávil asi tak 2 hodiny u jednoho(!) stolu. Pak tu byli „team leadeři“ (další krásné české slovo), kteří podle potřeby zadávali ty úkoly. Ovšem organizace tam je podle mě docela slabá, rozhodně by šla vylepšit. A třeba by tam mohlo hrát i rádio, ale to bych už chtěl asi moc :). Navíc při odchodu musíte projít detekčním rámem a v případě pozitivního nálezu, což je téměř u každého, vás „security pracovník“ objede ručním detektorem, aby zjistil, zda náhodou neodnášíte nějaké výrobky. Po konci v 21:45 jsem šel rychle pryč, samozřejmě jsem se ale podepsal do již zmiňovaného worksheetu. Ještě aby ne: Totiž v případě, že vám tam chybí čas příchodu či odchodu či podpis, nedostanete zaplaceno.

Závěrem konstatuji, že mne tato zkušenost utvrdila v tom, že podobnou činností se již nikdy nechci zabývat. Nuda, námaha, nízký plat. To jsou vizitky takovéto práce. A to se týká i ostatních prací, takže nejraději bych si založil vlastní firmu, měl zisk několik miliard korun ročně a ve 30 si užíval života, jak nejvíc to jde. Snad se mi to podaří :).

P.S.: Toto byl pravděpodobně můj poslední článek na dlouhou dobu, protože příští týden už asi nebudu mít sílu psát. Tak se s tím smiřte :). BTW: stejně to tady nikdo nečte, tak co.

Líbil se vám článek? Tak ho přidejte na Linkuj.cz nebo Delicious a uložte si RSS blogu.

Přidáno: 2. 7. 2008 v 10.57   Kategorie: Deníček   Zobrazeno: 2405x    

Přečtěte si také

• Festival: Čarodějáles 2008
• Maturita, leháro a zase znovu
• V korfbalu jsme 3. na světě
• 8800GT ruluje
• Jak to naštěstí nevypadalo v roce 1984

16 komentářů ke článku “Masová výroba karet (doslova) - to je ModusLink 2”

1. # Petr "Pe3ček" Loukota říká:
   
   2. 7. 2008 v 23.06

   Co kdybychom založili firmu společně? Zisk několik miliard a ve třiceti si pořádně užívat života - máme stejné plány!

   Jinak přeji co nejméně námahy a co nejpříjemnější brigádu, ať to celé ve zdraví přežiješ a máš radost z výdělku.

2. # admin říká:
   
   3. 7. 2008 v 10.03

   No možná bychom mohli podniknout něco společně, ale nejdříve musím(e) vymyslet co. Chtělo by to takový druhý facebook :).

   Snad to ve zdraví přežiji. Navíc dneska prý není práce, takže brigáda není, což mě ale štve, protože tím pádem budu mít zase o 500 Kč méně, takže z celkových 5000 mi v nejlepším případě zbude 4000 Kč (nešlo to i v po). Naštěstí jsem s tím počítal, takže ve svém “business plánu” mám ty 4k. Kdyby ovšem odpadl další den, tak to budu pěkně naštvaný.

3. # Jakub říká:
   
   28. 11. 2008 v 2.57

   Heh. Ve firmě moduslink jsem dělal asi deset měsíců a díky bohu né na oné výrobě. :)

   Jako stálí zaměstnanec, jsem to viděl poněkud jinak a tudíž vím, jak jsem bral Brigádníky, jako něco menšího než otroky.

   Prostě lůzu co mne neustále vyrušovala při práci, jelikož potřebovala neustále půjčovat kartu na otevření dveří.

   No co už. Rok se sešel z rokem … a já jdu příští týden nejspíš na brigádu do moduslinku k pásu.

   Holt, fachčit je potřeba :)

4. # admin říká:
   
   28. 11. 2008 v 17.02

   To jo, bez práce nejsou koláče. BTW: kolik sis za měsíc jako stálý zaměstnanec vydělal? teda jestli to není nějaké tajemství :).

5. # Borka říká:
   
   15. 1. 2009 v 15.21

   ahoj tak ja som v moduslinku uz dva tyzdne a mam stoho zmiesane pocity,dnes nam zrusili tu jednu 10min prestavku co sme mali..tak ideme jest az o 11.to je mazec co?no ved tak kazdyy nadava a je to dost narocne je to katastrofa.budte rady ze tam nieste.tak zatim pa

6. # Andrus říká:
   
   7. 2. 2009 v 11.03

   jooo Moduslink tvůj článek to dobře vystihuje já tam sla taky pres nabrigadu a jejich „popis cesty“.
   Já jsem ale tedka slysela,že moduslink prý uplne zavreli a vsechny prospustili nebo co?? nevite o tom nekdo neco ? V uzasne agenture nabrigadu.cz se krom toho co vy delate blbe nic nedozvite…

7. # S*A*D*S říká:
   
   20. 2. 2009 v 9.59

   Zdravím, v Moduslinku jsem pracoval asi tak 10 měsíců, jako stálý zaměstnanec.Je to tam otřesný, vedení je absolutně neschopné oc se týká inovací a investic do nových strojů.Co sse týká personálu, tak ti červení(Teamleader->dle mého názoru a překladu je to řídící osoba a ne osoba s velkou prdelí a domácími komplexy, které si přenáší do práce), zelení, šedí, modří atd jsou celkem dobří, ale když tam nikomu nelezete do zadních částí, tak se tam nikam nedostanete.Jsou sice dobří, že v době krize snad jako jedíní v Brně mají brigády, ale jinak hnus.Zdravím

8. # admin říká:
   
   20. 2. 2009 v 20.08

   Dík za info. Ale já už tam asi nikdy nevkročím, švestky přece jen vynáší více :).

9. # moduslink říká:
   
   12. 3. 2009 v 17.50

   V Moduslinku jsem delal skoro 2 roky.
   Muj nazor je ten, ze kdo tam chodi na brigadu a nadava na Moduslink kde muze, at tam proste nechodi a pozada tatinka o zvyseni kapesnyho. Pracuje tam spousta lidi, ktere ta prace zivi, matky samozivitelky, starsi pani pred duchodem atd.. Ty moc na vyber nemaji, musi se nejak zivit.
   Mezi nami, zas takova namaha to neni, kdyz jste student a chodite tam treba 2× tydne. Kdo nadava, ze to je otresna, tezka prace, mel by si zkusit pracovat treba v lese.
   Teamleadri to tam taky nemaji 2× lehky, kdyz jim tam kazdy den nabehne tlupa otravenych brigadniku, kterym musi vysvetlovat co a jak a pri tom plnit plan.
   10min prestavky jsou stejne proplacene a Moduslink je tedy muze zrusit, kdyz je plan ve skluzu.
   Na Modus vzpominam rad, uz kvuli tem dobrym lidem, ktery jsem tam poznal, protoze kdyz uz nic, tak je to minimalne dobra seznamka :)
   Takze zaverem budte radi, ze muzete na brigadu a ze mate na vyber tam jit, nebo ne.

10. # jméno!mluvte! říká:
    
    14. 3. 2009 v 3.28

    Paní moduslink říká: 1) Zahoďte usměvavýho smajlíka a názor že se chodíme do moduslinku seznamovat. Jestli máte zájem abych vás vyvedl ze všech bludných slov. Opravdu věříte tomu že lze skloubit práci při které musíte být soustředěni se seznamováním podobném někde u piva nebo na chatu? Jsme tak tupí? Potom, jak bych mohl požádat tatínka o kapesné když je dávno po smrti? Opravdu jsou lidé hlupáci když nám vnucujete představu že ..banda otrávených..sez­namka..? Vy ještě nevíte že práce je od toho aby člověk za vydělané peníze zaplatil nájem, potravu, uživil rodinu a né že by ještě po práci chodil někam uklízet? Souhlasím -nejít. Hnus. Větší sebranku mezi dělnictvem jsem neviděl. Všechny špatné lidské vlastnosti, haňba mluvit se utkají v jednom velkém akváriu zvaném moduslink. Tolik záště vůči neznámým, strach o vlastní místo zastíní bledý mozek, klepy pro pocit něčí nadřazenosti, osobní problémy si řeší podle svého na pracovišti a nejedna žlutá operátorka relaxačně umí zkazit jakousi směnu komukoliv. Paní moduslink má pravdu v jediném: že při náboru nových musí znovu zaučovat. To je většinou každý den při nestejnoměrných velikostech zakázek. To je ale věc firmy která nechce mít víc stálých zaměstnanců kteří by se dožadovali pracovní smlouvy na dobu neurčitou a nárok na slibované výhody nebo snad na odstupné. To jsme si odzvonili svými klíči v roce 1989. Na radio Evropa2 zapomeňte, je tam hluk z lisovacích mašin a představa že by tam navíc museli poslouchat rachot z rádia.. Vykakejte se děti doma. Když vás to nedejaláh chytne před koncem pracovní směny a musíte jít kam každý jednou musí, jste podezřelí že prcháte a sekuriťák vám dá razítko že jste opravdu na záchodě byli a na posledních pět minut se musíte vrátit do klecí. Podobnost? Panelárny kde pracovali vězni. Jenže po amnestii odešli. Doufám že tohle není sledovací stránka. Tam přes monitor sledují čemu se smějete a šéf z ochranky má výrobu na monitoru i doma a tam se tomu také smějí.

11. # Petan říká:
    
    21. 3. 2009 v 10.47

    Je pravda, že tam byla dřina jak sviňa a plat taky nic moc, ale to je všechno s čím souhlasím. Lidi tam byli úplně super, rád na ně vzpomínám, ale mrzí mě že už většinu z nich asi neuvidím.. Užil jsem si tam srandy jako nikdy…

12. # Monika říká:
    
    14. 7. 2009 v 17.31

    Já tam mám na brigádu teprve nastoupit a po těhle názorech se mi tam vážně třikrát nechce, ale jak tady už bylo řečeno, peníze se nějak vydělat musí.. myslím si, že jsou i jiné horší společnosti, než je tahleta

13. # Helča říká:
    
    18. 7. 2009 v 18.58

    Ahojky!
    Já pracuju v Modusu už přes 3 roky,na hale č.1. Jsme tam skvělá parta a myslím, že brigádníci se u nás tak špatně nemají..Když se chovají slušně, slušně se s nimi taky zachází..A seznámit se tam opravdu dá, věřte mi 

14. # Baf říká:
    
    22. 7. 2009 v 9.58

    Tak tvůrce tohoto článku mě opravdu pobavil. Až ty miliardy budeš mít, tak napiš, kde jsi kradl. :o) Lidi si furt jenom stěžujou, a makat nechce nikdo. Padesát na hodinu je málo, šedesát je málo, sedmdesát je málo…někteří studenti mi připadají jako důchodci, kteří si neustále stěžují, že mají malý důchod. Když peníze opravdu potřebuju, tak jdu do práce. To někteří lidé nejsou schopni pochopit. V Modusu jsem byla poprvé a nebyla to žádná hrůza. Práce je sice opravdu náročná, celou dobu se musí stát. Jinak ale je vše v pořádku, narazila jsem na perfektní paní, která nás měla pod dohledem, a na to, že mě ani neznala, se ke mně chovala skvěle. Práce mě baví, jelikož mám ještě jednu brigádu, vyhovuje mi, že tato není náročná na přemýšlení. Takže chci jenom vzkázat všem, kdo si myslí, že ve třiceti budou mít miliony, děti, bez práce nejsou koláče.

15. # admin říká:
    
    29. 7. 2009 v 21.18

    Tenhle článek má na blogu nejvíc komentářů, to jsem to teda někam dotáhl :(.

    Lek: Tak jo, tebe to tam možná baví, ale mě ne. Že tvrdá práce není prospěšná to netvrdím, ale tou se zbohatnout nedá, jak asi všichni víme.

16. # Anik říká:
    
    9. 2. 2010 v 10.19

    aneb jak je receno v jedne Cimrmanove hre:
    „O syna strach nemam, chce byt take uhlo-baronem:D“