Jontes blog

O ochraně přírody se teď mluví pořád. Některé politické strany na ní dokonce založily svoji existenci a z původně čistě upřímného záměru se mnohdy stává politická otázka a nástroj moci. Teď si k tomu ještě přidejte filmy jako Nepříjemná pravda a každý člověk má z toho všeho v hlavě guláš. Co tedy dělat, abychom byli ohleduplní na své prostředí pro život a přitom se nevrátili zpět do jeskyní? Odpověď sice není jednoduchá, ale s trochou snahy ji jistě každý objeví.

Krok 1: Na co se podívat a co si přečíst

Dvě věci, které nejvíce změnily můj náhled na tuto otázku byl film 11. hodina a kniha Václava Klause jménem Modrá, nikoli zelená planeta. První mi ukázala, že lidé Zemi opravdu ničí a je třeba s tím něco pomalu začít dělat. Druhá mě ale utvrdila v tom, že globální oteplování je přirozené a co víc, že nemůžeme omezovat svůj ekonomický a technologický rozvoj kvůli pár desetinám stupňů Celsia. Takže pokud možno si tento film a tuto knihu kupte a poté se můžete přesunout do fáze 2, tzn. aktivní.

Krok 2: Urovnat si, co to znamená

Až budete mít výše zmíněná díla prostudována, musíte si sednout a zapřemýšlet, co to všechno znamená. Toto by měl udělat každý sám, ale někdo na to třeba nebude mít čas, takže se spokojí s interpretací někoho, komu důvěřuje. Mně z toho vylezlo tohle:

Jaké věci rozhodně NEdělat:

1. vydávat emisní povolenky (kolik C02 se smí vypustit do ovzduší) – brzdí ekonomický rozvoj
2. příliš spoléhat na tzv. obnovitelné zdroje energie (zde myslím hlavně vítr a slunce) – ani zdaleka totiž nepokryjí současnou poptávka po elektřině (ale výzkum by určitě měl probíhat)
3. neustále prosazovat teorii, že globální oteplování žene člověka do záhuby – pravděpodobně na ně člověk nemá přílišný vliv

Co naopak každopádně dělat:

1. přísně kontrolovat odpady vznikající v průmyslu a snažit se o jejich vhodné odstranění či raději zmenšení jejich množství (tzn. optimalizovat výrobní procesy)
2. pokračovat ve vývoji nových typů jaderných elektráren (dnes se myslím připravuje už 4. generace) a pomalu ale jistě vymýšlet provozuschopný termojaderný reaktor
3. namísto planých ideologických žvástů musí vlády začít podnikat konkrétní kroky ke zlepšení našeho prostředí pro život (což si sice v např. EU už děje, ale týká se to jen malé části států jakou jsou Rakousko nebo Švédsko)

Krok 3: Dělat správné věci správně

To je sice hezké, říkáte si, že mám vyvinout termonukleární reaktor, ale já nevím jak na to. To já samozřejmě také ne. A proto nám, obyčejným lidem zbývá „jen“ (a uvozovky jsou zde na místě) dělat správné věci správně, čímž se myslí toto:

Musíme změnit své myšlení a připustit si, že nejsme jediní obyvatelé této planety. Nejsme to my, kdo byl u jejího zrození ani ti, kteří budou u jejího zániku. Ona tu bude věčně (přesněji asi ještě 5 mld. let), ale my ne. Přesto, nebo právě proto se musíme snažit vytvořit pěkné prostředí pro svůj život, zajímat se o jeho kvalitu a ne kvantitu. To znamená nahlížet na přírodu jako na něco, co má právo být hezké, hýčkané či ochraňované. Prostě nechovat se jako zvířata, ale jako inteligentní forma života.

Pro někoho to jsou sice jen nějaké „kecy“, ale když toto poučení aplikujeme na námi denně prováděné činnosti, vyplynou vám z toho tyto rady:

• používejte zářivky
• zateplete svůj dům či byt nebo si raději pořiďte pasivní dům
• jezděte MHD a na kole
• vypínejte spotřebiče, když je nepoužíváte
• zachytávejte dešťovou vodu a používejte ji na splachováni WC a zalévání
• plus stovky dalších drobných činností

Tím dáte vládě a také firmám najevo, že o zelené technologie je zájem a vyplatí se je vyvíjet a prodávat. Utopie? Pro někoho možná, ale já věřím, že se toho jednou dočkáme.