Jontes blog

Jak jsem už psal v dřívějším článku, v pondělí 19.5. začínal festival ekofilmů s názvem Ekobiograf a já byl u toho. Na místo (Sál Břetislava Bakaly v Brně) jsem se dostavil nečekaně brzy, už v 17:45. Vstoupil jsem dovnitř a překvapilo mě, že je tu jen asi 10 lidí. Dva seděli u stolu organizace Hnutí Duha, kde byly k dispozici letáky a knihy. Pak tu byla jen paní pokladní a další organizátoři. Tak jsem si prohlédl výstava o lesích, několik komiksů z východu a až po šesté se sem začaly trousit lidé.

Jak jsem je tak zkoumal, všechny bych tipl na zapálené ekology a proto mě překvapilo, že tu je málo „normálních lidí“. Všichni se spolu bavili, což jisto jistě znamenalo, že se znají a tudíž pravděpodobně jsou v této problematice angažovaní. Ale bylo tu i pár samostatných divných týpků a také několik důchodců – sběratelů. Já jsem tam byl také sám, páč nikdo z mých přátel se pro tuto akci nenadchl.

Asi tak v 18:15 jich tu bylo docela hodně, odhadem tak sto. Takže byl prostor pro slavnostní projev, který měl přednést náš ministr životního prostředí Martin Bursík. Ten se ale zdržel v zácpě na dálnici a tak se tohoto úkolu zhostil ředitel Správy Národního parku Podyjí Petr Vančura. Něco odvykládal, dostalo se mu potlesku a poté se již všichni vrhli na občerstvení, které bylo samozřejmě bio. Chlebíčky, jednohubky, rajčata plněná čímsi nebo zákusky. A hlavně víno. Na tom všem jsme si všichni zdarma pochutnávali. Pak se ovšem blížila půl sedmé, čas začátku promítání filmu, tudíž se všichni začali pomalu přesouvat do sálu. Byl jsem mezi prvními, takže jsem si našel luxusní místečko a příjemně se uvelebil v křesle.

Za nějakých 10 minut vše začalo. Světla zhasla, sál ztichl a na plátně se objevilo varování o zákazu pořizování záznamu tohoto filmu. A pak začala 11. hodina, o níž se rozepíši v příštím článku.