Jontes blog

Tak jo, řeknu to na rovinu: česká hudební scéna mi nic neříká, na žádném koncertu české kapely jsem nikdy nebyl a na „fesťáku“ jakbysmet. Ale když jsem se dozvěděl o tom, že se posledního dubna bude v Brně konat akce jménem Čarodějáles, kde vystoupí ty nejlepší české kapely, tak jsem se rozhodl tam vyrazit. A udělal jsem dobře, i když zas taková sláva to nebyla.

Cesta, prostředí a lidé

Ze třídy tam nešel nikdo až na Michala, ten navíc má ve středu o hodinu méně, takže jsem se na Riviéru musel dopravit sám. Zvládl jsem to úspěšně, a to s pomocí několika desítek dalších souputníků, kteří do autobusu číslo 84 přistoupili na Mendlově náměstí (té hordy nesourodých hlav a účesů jsem se mimochodem docela vyděsil). Zvláštní, i když poměrně pochopitelné bylo, že těm, co měli batoh, jej při stupu prohledal pracovník bezpečností agentury a vyndal všechny láhve s pitím. Já jsem prozíravě svoji aktovku narval do skříňky ve škole a na místo vyrazil jen s matonkou ukrytou v bundě, takže mi 0,5 l životodárné tekutiny nebylo odebráno.

Jakmile jsem, obrazně řečeno, překročil horizont událostí, ohromilo mě to množství lidí, který se zde nacházelo. Prostě tam byla natřískáno. A v osm večer byla hustota lidí na 1 m² asi tak 4. A jak to tam vypadalo? Na poměrně malém prostoru se nacházely 2 pódia (jedné menší, druhé větší), záchody, velký zašlý dům a hlavně asi tak 20! stánků s občerstvením (pivo, limo, klobásy). Nedá se tedy říci že by to tam vypadalo útulně, ale nic jiného jsem ani nečekal :).

Lidé tu byli různí: měšťáci běžného vzhledu, úchylní emaři i drsní týpci. Většinou tu byli ve větších skupinách nebo mileneckých dvojicích. Bohužel se tam někteří šli jen opít a o hudbu podle mě nejevili až takový zájem. Celé se mi to zdálo spíše jako kdyby tam všichni přišli si poklábosit, zahulit a opít se, než aby poslouchali music. Jistě, takhle to asi má být, ale mně to nějak nesedlo.

Electrick Mann, Airfare, Sunshine

Můj první úkol byl jasný – najít svého spolužáka. Nakonec jsem ho s využitím mobilu našel a společně jsem se zaposlouchali do první účinkující skupiny jménem Electric Mann. Co k nim říci? Snad jen, že jejich texty jsou sice pitomé a sprosté, ovšem hudba to je poměrně chytlavá a když vypnete mozek a dostanete do sebe pár ml alkoholu, tak se vám bude možná i líbit :). Jedna ukázka za všechny: Fidel Castro.

Naproti tomu skupina Airfare je typickým představitelem pop-rocku. Jejich vystoupení se mi moc nelíbilo, tyhle kapely jsou všechny skoro stejný.

Jediná česká kapela známá ve světě, tedy samozřejmě Sunshine, tu taky byla. A právě oni se mi líbili nejvíc. Jejich hudba má hlavu a patu, melodii a inteligentní texty. Navíc členové vypadají docela „profi“ a hlavní zpěvák (Kay) je náležitě cool. Pro mě vrchol festivalu.

Vypsaná Fixa, Wohnout a Jazz Side Band

Skupinu Vypsaná Fixa zná asi každý. Já jsem o ní také už z dřívějška slyšel, ale nepřipadá mi nijak výjimečná. Jistě, texty jsou docela dobré, melodie tam také nějaká je, zpěv je hezký, ale připadalo mi to docela nudné. Asi hold nejsem cílová skupina. Poslechněte si třeba Dezolat.

Wohnouti jsou podobní, takový nenáročný český rock.

Po Sunshine mi nejvíc učarovalï poslední účinkující a to soubor 25 hudebníků s názvem Jazz Side Band. Tahle hudba měla konečně nějaký rytmus a dalo se při ní i trochu hýbat. Holky i oba chlapi zpívali krásně, muzikanti hráli jako o život, a i přes počáteční dlouhé čekání na správné zapojení všech komponent, to bylo fakt skvělé.

Příští rok?

Organizace byla zvládnutá dobře, byla tu záchranka i hasiči (kvůli vatře), akorát u všech stánků byla docela velká fronta, stejně jako ta u záchodů, která někdy nabývala monstrózních rozměrů. A co se týče odpadků, tak téměř celý povrch byl jimi pokrytý, takže nezávidím těm, co to budou uklízet.

Jsem opravdu na vážkách, zda se někdy opět podobné akci zúčastním. Nohy mě bolí ještě dnes a chudáci ušní bubínci se z toho ještě také vzpamatovávají. Na tu hudbu se tančit nedalo a písničky jsem neznal, takže jsem si to ani patřičně neužil. Atmosféra byla jinak dobrá, ale prostě jsem byl příliš střízlivý na to, abych jako ¨smyslů zbavený skákal a skákal a skákal…Možná se podobné šílenosti ještě někdy zúčastním, ale to až mi bude 18 a s partou nějakých frikulínů :).

A co vy, chodíte na podobné festivaly? Nebo dáváte přednost koncertům či snad sólo poslechu?