Hádky o tom, jaký bitrate používat, jsou snad stejně staré jako samotné počátky komprimované hudby. Někdo říká, že mu stačí 128 kb/s, jiný neposlouchá nic jiného než originální Audio-CD nebo FLAC a v nejhorším případě se spokojí s bitrate 320 kb/s. Já patřím spíše do té první skupiny, i když v testu na tomto webu jsem uspěl – určil jsem správnou odpověď.
Ale moc velký rozdíl to fakt nebyl. Možná to bylo tím, že jsem to poslouchal na příšerných sluchátkách, ale ani na celkem slušných reprácích mi to nepřipadalo výrazně odlišné. Jinak já CD ripuji do 192 kb/s a to mi bohatě stačí pro všechnu hudbu.
Tak se také podívejte na http://mp3ornot.com/ a zkuste si tipnout, která nahrávka je kvalitnější. A pak napište do komentářů, jak to dopadlo.
Hádky o různých stupní komprese u MP3 bych dnes už neřešil. Je to přežitek, ale opět mě nadpis zaujal.
Proč se spokojit s ze zaschlým flekem od jogurtu, když můžu mít nadívanou kachnu? Zkrátka a dobře, kdo ripuje do FLAC, nic tím nezkazí. Překonvertovat se dá snadno a rychle vždy a do budoucna je to jistě rozumné.
Rozdíl mezi 320kbps MP3 a FLAC dle mého pozná i necvičené ucho, zejména u vážné hudby (smyčce atd.). MP3 do 80 kbps naopak plně odpovídá sluchovodům decibelovým maniakům.
Hlavní problém je ve velikosti výsledného souboru. Je podle mě docela rozdíl, jestli písnička zabere 5 nebo 30 MB.
A navíc většina lidí spadá spíše pod ty decibelové maniaky, kdo dnes poslouchá vážnou hudbu?