Jontes blog

Dnes je krásný den. Ne pouze kvůli krásnému počasí, ale i proto, že nebyla škola. Ano, byl jsem ušetřen toho tupého zírání na tabuli a zdřevěnělých nohou. Celé naše gymnázium totiž navštívilo ukázku dravců provedenou společností Zayferus . A musím říct, že to bylo opravdu zajímavé. Stálo to jen 35Kč a trvalo něco přes hodinu (10:00 až 11:15). Sraz byl v 9:45 na hřišti základní školy Masarova v Brně. Přišlo nás tam poměrně hodně(akorát spolužák ze Silůvek nepřijel), což mě překvapilo.

Byli jsem rozděleni na poloviny do dvou skupin a každá se vydala na opačný konec hřiště. Moje skupina nejdříve viděla supa, sovy a další ptáky. Paní k tomu hezky povídala – jak se který jmenuje, kde žije, čím se živí, atd. Také jsme si mohli jednoho opeřence pohladit. Po skončení této části programu jsem se přesunuli na místo, kde předtím stála druhá skupina, a ta mezitím přešla na naše místo. Udivilo mě, že přesuny začaly na chlup stejně – hold už s tím asi mají zkušenosti.

V druhé části nám byli konečně předvedeni ti praví dravci. Povídal pro změnu příjemný mládenec, a bylo to i trochu vtipnější (oproti té slečně). Dozvěděli jsem se veškeré podrobnosti o mnoha ptácích, např. o našem nejběžnějším dravci poštolce obecné a dalších: karančo jižní, ostříž lesní, orel bělohlavý, raroh jižní a velký, atd. A kupodivu to ani nebyla nuda. Také byl vybrán jeden žák, že si může zavolat dravce na ruku. Byl z toho fakt nadšený :).

A nakonec přišlo vyvrcholení – ukázky letů. Tuhle část už moderoval hlavní kápo, sokolík Jiří Hrotek . A tehdy jsme se nejvíc nasmáli. Jeho vtípky a narážky nás dostaly do kolen několikrát. Ale ti ptáci byli ještě lepší – no kde jinde uvidíte lovit káně lesní hraboše ? A co orel skalní lovící šakala ? A ptáte se, kde vzali hraboše a jaktože ji neutekl? On totiž nebyl živý. Normálně přivázali na lano jeho vycpané tělo, upevnili podél hřiště nějaké věci a ten chlápek točil kolem a hraboš si to krásně řinul okolo celého hřiště. To stejné nahradilo šakala. Ostatní ptáci si potom jen tak létali a ačkoliv se několikrát zatoulali, vždy se vrátili zpět, což je také zajímavé.

Největší zážitek ale byl střemhlavý let sokola stěhovavého. Ten vyvine rychlost až 300km/h, ale neumí brzdit, a proto neútočí na pozemní cíle (zabil by se), ale jen na holuby,špačky, havrany. Chlápek točil vycpaným holubo-kuřetem a sokol vždy vyletěl do výšky a strmým letem se návnadu pokusil chytit. Zkoušel to několikrát, ale chlápek se držel. Nakonec návnadu vyhodil do vzduchu a sokol ji v pohodě chytl. Následoval potlesk a hrnutí se do tramvají č. 8.

Celý program se mi opravdu líbil a nemám co vytknout. Takže pokud se chcete podívat na tyto úžasné ptáky, tak se podívejte na www.zayferus.cz, popřípadě navštivte Lednický areál nebo řekněte svému třídnímu. Fakt to stojí zato.