Že neznáte osobu jménem Lubo Kristek? Nic si z toho nedělejte, na Zemi
je přes 6 mld. lidí, tak přece nemůžete vědět o každém úchylném
umělci, že. Já jsem se o něm dozvěděl od taťkova kamaráda, který měl
vystoupit na jeho happeningu
na Janově hradě. Po (ne)zralé úvaze jsem se tam i s oteckem vypravil.
Přijeli jsme v deset večer, tedy půl hodiny před plánovaným (opravdu jen
plánovaným) začátkem, a poměrně vystrašeně jsme se jali hledat nějaké
centrum toho všeho. Čekal jsem tady vše, jelikož jsem si přečetl kousek tohoto
článku, ale až na naprostou tmu, zimu a okřídlené koně mě tu nic
neznepokojilo :).
Pokračování »
Každý, kdo někdy četl nějakou sci-fi knihu či film, tak určitě
přemýšlel, zda některé vymoženosti tam vyobrazené jsou již dnes
dostupné pro obyčejného člověka. Příruční termojaderný reaktor si
zatím sice koupit nemůžete, ale ovládat svůj dům a všechna zařízení
v něm automaticky a inteligentně rozhodně můžete. Tímto myslím
například to, že po zmáčknutí jednoho tlačítka s názvem
„Návštěva“ se světla změní do oranžova, vysune se vaše akvárium
s krokodýlem a originál Mony Lisy, automatický barman namíchá Mojito a
klavír začne hrát mozartovu Malou noční hudbu.
A jak to vím? Přečetl jsem si knihu Inteligentní dům, v které
naleznete vysvětlení, co to vlastně ID je a z čeho všeho se musí a může
skládat. Kniha je poměrně krátká a zas tak nic extra se v ní nedozvíte,
ale přesto vám její přečtení doporučuji. A to hlavně pokud uvažujete
o stavně nového domu či rekonstrukci starého, protože dát do novostavby
staré, neinteligentní rozvody namísto inteligentní elektroinstalace sice
není úplně hrozné, ale spíše naprosto neprozíravé.
Moje hodnocení: 7/10
Pokud to nevíte, tak můj bratr dělá již několik měsíců jachting a
minulý týden byl na Mistrovství světa
kategorie Cadet v nizozemském městě Medemblik. A jelikož jsme ho
s taťkou chtěli jet podpořit (což stejně nepomohla, páč skončili až
v poslední desítce), tak jsme se vydali na týdenní dovolenou do těchto
neznámých krajů. Naštěstí jsme měli půjčenou navigaci Sony, takže
k mnoha problémům na cestě nedošlo. Nechce se mi o tom příliš psát, to
bych u toho strávil zase 2h, takže níže uvedu jen
nejzajímavější místa.
Pokračování »
Tak už jsem konečně přečetl první
z 6 knih Operační centrum, které mám, a rozhodně mě nezklamala. Ale
docela mě naštvalo, že jsem si napoprvé bybral tu, ve které hlavní hrdina
odchází pryč od své jednotky. Ale třeba to tak je u všech, uvidím. Na
této knize spolupracoval také Stve Pieczenik a Jeff Rovin.
Nechci se mi příliš rozepisovat, příběh je klasický Clancyho thriller.
Události jsou pořádně zamotané, knihou se prolíná několik dějových
linií a vedou se filozofické rozhovory. Těm jsem, přiznám se, občas moc
nerozuměl, ale snad tyto památné žvásty za pár let pochopím :). Na sex
také dojde, ale v mnohem menší míře než v Nejvyšší
pohotovosti.
Snad vás tato krátká řeč neodradila, protože to je opravdu dobrá kniha
(stejně jako většina Clancyho knih). Děj je napínavý, popisy popisné a
rozhovory fakt dobré. Navíc je zajímavé se dozvídat, jak ty tajné vládní
skupiny pracují a co dělají (i když teď je to asi trošku jiné).
A nechápu, jak mohl Clancy vyprodukovat tolik knih, to snad celý život
nejedl, nespal a nesouložil? Asi ne, spíše je to jeho genialita.
Moje hodnocení: 8/10 Žánr: thriller
Kde koupit? na Kosmas
za 179 Kč
Časopisy jsem dříve četl rád,
koneckonců má sbírka to dokazuje,
ovšem poslední rok si skoro žádné nekupuji. Co mě zajímá, to si přečtu
na internetu a papírový magazín si koupím jen, když mne obálka opravdu
zaujme (ale speciál 21. století si kupuji pořád). Jednoho dne jsem si ale
chtěl nějaké zajímavé počtení obstarat a náhodou jsem narazil na
časopis Ekonom a
jelikož se o finance trochu zajímám (většinou samozřejmě přemýšlím,
jak je vydělat), tak jsem dal tomuhle kusu papíru za 40 Kč šanci. A to
jsem ještě ani nevěděl, že je to nejčtenější ekonomický
týdeník v ČR.
Pokračování »
Sběratelská vášeň postihuje všechny bez ohledu na věk či pohlaví.
Snad každý slyšel o hororových příbězích, kdy manžel sbíral
autobaterie, případně doplnte-cokoliv-jineho a jednoho dne přestěhoval svou
choť do kuchyně, protože na ně musí mít místo a také s nimi být. Co
kdyby je někdo ukradl? Více poklidné je sbírání známek, autíček,
tácků od piv a pohledů. jednoho dne jsem se rozhodl, že budu také něco
sbírat. Ovšem rozhodně jsem nechtěl shromažďovat něco z výše
uvedeného, takže jsem dlouho přemýšlel a nakonec jsem přišel na to, jak
si užít a přitom zároveň sbírat (ne, kondomy opravdu nesbírám). Mou
zálibou se staly čokolády (přesněji jejich obaly).
Od toho okamžiku uplynul již asi rok a zatím sice nemám sbírku
čítající mnoho kusů, ale to mi nevadí. Když budu v tomto tempu
pokračovat dál, tak ve 20 budu mít několik beden :). Konec kecání, zde je
ona hromada:
Fotka je to ale více než 3 měsíce stará, takže skutečný počet
čokolád se o několik kusů zvýšil. Když to odhadnu, tak v tuto chvíli
mám asi 30 obalů od čokolád mnoha různých výrobců.
Na závěr vás chci ještě informovat, že čokoláda je velmi zdravá
a chutná
věc a rozhodně byste si ji neměli odepírat. Ale pozor na různé nepoctivé
a levné čokolády, které vás zbytečně zahltí cukrem a umělými
chemickými látkami namísto výše zmiňovaných blahodárných účinků.
A co sbíráte vy? A neříkejte, že nic. Každý něco sbírá, i kdyby
to byly jen naštvané pohledy okolí :).
Pokud jste četli můj článek o neúspěšné
brigádě, tak jistě víte, že jsem se jakékoliv další brigády odmítl
zúčastnit. Jednoho dne večer jsem se však dozvěděl o možnosti práce
v Rakousku u hranic za hodinovou sazbu 100 Kč. Zpočátku se mi vůbec
nechtělo, ale když jsem si uvědomil, že si za 3 dny vydělám skoro
4000 Kč, tak jsem na to kývl a spolu s jedním chlápkem ze sousedství jsme
tam jeli.
Pokračování »
První školní aktovka mi vydržela 6 (slovy šest) let, poté jsem na
gymnáziu strávil stejnou dobu s další. Ta se ale celý tento školní rok
pomalu rozpadala, takže jsem uvažoval nad tím, že si koupím novou. Ale
potom jsem zjistil, že by bylo lepší si jí přát na své 18té narozeniny,
ať se rodičům prohne kapsa :). Ovšem hledání na internetu nepřineslo moc
dobrý výsledek a proto jsem byl neskonale šťastný, když jsem během naší
dovolené v Kuklíku
objevil v obchodě batoh prestižní značky Loap jménem Breeze za skvělou
cenu 720 Kč.
Byla to láska na první pohled. I na ohmat. Má vše, co jsem od školního
batohu chtěl (2 kapsy, malá kapsa na klíče, kapsa na láhev, dobrý zádový
systém a materiál) a nejvíce se mi líbila modrá varianta, kterou teď tedy
mám doma. Samozřejmě, že jsem jej už vyzkoušel i s nákladem uvnitř a
rozhodně mě nezklamal. Jistě, jsou i lepší, ale za tu cenu podle mě nemá
konkurenci.
Takže pokud chcete nový batoh do školy či do města, mohu vám tento
vřele doporučit. Jen se musíte smířit s pro někoho malým objemem
20 litrů a nepřítomností polstrované kapsy na notebook. Kdo by si ale
pořizoval notebook, že ? :).
Prázdniny jsou od toho, aby se odpočívalo, a proto jsem ani příliš
neprotestoval, když jsem s rodiči jel na týdenní dovolenou do obce Kuklík. Bydleli jsme v krásné
chalupě č.p. 66 v části Bořina (nezdá se to, ale Kuklík má celých
8 částí). Zařízení bylo pěkné, elektřina, plyn a vodu tu samozřejmě
také byly, krb a kamna jakbysmet, tudíž nám nebyla zima a neumřeli jsme
hlady. Navíc regent našeho stavení byl pan Regent, místní starosta, který
nám tudíž poskytl dostatek informací o okolí. A hlavně si postěžoval
na ty potomky bývalých chalupářů, kteří se sem jezdí se jen rekreovat.
Kde čemu jinému ale chalupa je?
Pokračování »
Nějaký film, kde se provozuje boj, viděl
snad už každý (no ono se totiž v téměř každém filmu bojuje) a mnohé
jistě napadlo jaké že to umění tam provozují a případně kde vzniklo a
co je jeho cílem. A na otázku proč člověk rád bojuje a jestli je to
vlastně dobré by chtěl odpověď určitě každý. Právě pro zvědavce a
zájemce o bojové sporty (mezi které bych se v budoucnu rád také
zařadil), je tato kniha.
Má několik částí: úvodní úvahy, rozšíření a vznik bojových
sportů po celé Zemi, přehled a popis těch nejznámějších a nakonec
slovníček pojmů. Informace jsou to většinou zajímavé, ale občas je té
historie až příliš. Podobné knize by slušela hezčí grafická úprava a
více obrázků, ale to by zase nestála 39 Kč :). Tato kniha je z Německa,
tam vyšla již v roce 1989, tudíž se autor často zmiňuje o různých
německých klubech, což mu ale musíme odpustit.
Celkově se jedná o dobrý zdroj informací o historii a filosofii
většiny dnes provozovaných bojových sportů a pro získání přehledu
v tomto nepřehledném světě mohu tuto knihu jen doporučit. Idori kani jubi
(Vkleče sevřít jako krab prst)!
Moje hodnocení: 7/10 Žánr: naučná
Kde koupit ? Na knihy.abz za
114 Kč
